Jak mladí lidé vnímají Zlín? Pocitová mapa přináší první výsledky

Metoda pocitových map byla v mezinárodním projektu s městem Partizánske zvolena jako srozumitelný nástroj pro zachycení zkušeností mladých lidí s veřejným prostorem. Výzkum se zaměřil na území města Zlína, především okolí škol a lokality každodenního pohybu respondentů.

Dotazník kombinoval uzavřené i otevřené otázky a sledoval nejen hodnocení konkrétních míst, ale také každodenní pohyb, sociální interakce a trávení volného času. Výsledky tak poskytují důležitý podklad pro budoucí rozvoj veřejného prostoru.

Sběr dat a respondenti

Sběr dat probíhal prostřednictvím počítačů, mobilních telefonů a tabletů. Pedagogové měli k dispozici metodické materiály a doporučení k realizaci šetření. Dotazník obsahoval osm otázek zaměřených na to, jak mladí lidé vnímají (polo)veřejný prostor města, zda se v něm cítí bezpečně a která místa považují za příjemná či problematická.

Z celkového počtu respondentů tvořili 70,3 % žáci základních škol (1 435 osob) a 29,7 % studenti středních škol.
Nejvíce odpovědí pocházelo od mladých lidí ve věku 12–14 let.

Výsledky – pozitivně hodnocené lokality

Mezi nejlépe hodnocená místa patřily park Komenského, Zlaté jablko a Obchodní dům. Respondenti tato místa spojují s možnostmi trávení volného času, dostupností služeb, zelení a prostorem pro setkávání. Velmi pozitivně byla hodnocena také Krajská knihovna Františka Bartoše včetně přilehlé platformy, která podle respondentů nabízí bezpečné a kultivované prostředí.

"Pro nás je to důležitý podklad pro konkrétní kroky v úpravách veřejného prostoru, zejména v okolí škol a míst každodenního pohybu. Zároveň potvrzuje, že má smysl zapojovat mladou generaci do rozhodování o podobě města, ve kterém vyrůstá,“ uvedl Jindřich Nový, ředitel KAM Zlín.

Výsledky – negativně hodnocené lokality

Mezi nejčastěji negativně hodnocená místa patří autobusové a vlakové nádraží, dolní část sadu Svobody a části náměstí Míru. Respondenti upozorňovali zejména na špatný technický stav, nedostatečnou údržbu a snížený pocit bezpečí.

Často zmiňovali také přítomnost osob v nepříznivé sociální situaci, která podle nich přispívá k negativnímu vnímání těchto lokalit.

Lokality vhodné k úpravám

Mladí lidé označili i místa mimo centrum města, která by podle nich potřebovala úpravy. Patří mezi ně například nádvoří mezi ZŠ Komenského I a II s nedostatkem zeleně a vybavení, skatepark v Bartošově čtvrti vyžadující rekonstrukci, podchody na Jižních Svazích s nevyhovujícím stavem a osvětlením nebo okolí škol na Jižních Svazích s nedostatečným zázemím pro žáky.

Využití výstupů šetření

Výstupy šetření budou sloužit jako analytický podklad pro plánování a revitalizaci vybraných lokalit. Projekt je rozdělen do tří navazujících fází. Po dokončení pocitové mapy vznikne interaktivní web s mapovými podklady a analýzou výsledků. Následovat budou workshopy pro školy zaměřené na veřejný prostor a terénní procházky po vybraných lokalitách. Třetí fáze projektu „Před školou a po škole jinak“ počítá s návrhy konkrétních intervencí a případnou realizací úprav veřejného prostoru.

Pocitová mapa byla rovněž realizována ve městě Partizánské. Mezinárodní spolupráce umožnila vzájemné sdílení zkušeností s veřejným prostorem mezi urbanisticky podobně koncipovanými městy.

Tato aktivita je realizována v rámci projektu Rozvoj partnerství měst Zlín a Partizánske s důrazem na řešení společných výzev v oblasti územního rozvoje a efektivity veřejné správy (č. 403601DRX4), podpořeného z programu Interreg Slovensko – Česko 2021–2027 spolufinancovaného Evropskou unií.

Bližší informace o projektu na webových stránkách města.