KAMZ-CookieGdpr-Policy-s
653
0
/gdpr/
754660069

Kafkovská atmosféra a neonová éra: Den architektury v nočním Zlíně

Galerie
+6

Kafkovská atmosféra a neonová éra: Den architektury v nočním Zlíně

Festival Den architektury letos nabídl návštěvníkům jedinečnou noční prohlídku Zlína, která odhalila místa spojená s nočním životem od 20. do 90. let minulého století. Akce připomněla kouzlo funkcionalistických budov i zaniklých podniků, jako byly hotely Balkán a Záložna nebo ikonické kavárny. Při procházce jsme neopomněli ani slavné neonové nápisy a osvětlené fasády, které oživovaly Zlín po setmění.

Festival Den architektury po čtrnácté – a podruhé s KAMem

Festival Den architektury se uskutečnil na přelomu září a října již po čtrnácté. S podtitulem „Proces proměny“  připomněli organizátoři 100. výročí úmrtí spisovatele France Kafky. Jednou z hlavních programových linek se stalo spojení s literaturou a místy s „kafkovskou“ atmosférou.

Kancelář architekta města Zlína se k festivalu připojila noční prohlídkou nazvanou Zlín po setmění. Propojujícím tématem se staly budovy a místa, kde se odehrával noční život od dvacátých do devadesátých letech minulého století.

Časové rozpětí i podoba objektů tak reprezentovaly dobu své největší slávy, která v mnoha případech pominula.

Po stopách zaniklých kaváren a hotelů

Začátek prohlídky se odehrál (tematicky) u zámku, kde po léta fungovala vyhlášená zámecká restaurace a později kavárna. O několik desítek metrů dál na ulici Bartošova se dalším zastavením stala (dnes neexistující) Malotova kavárna, moderní funkcionalistická stavba postavená podle návrhu architekta Miroslava Lorence v roce 1933. Tato stavba připomněla - slovy bývalé majitelky paní Emilie Malotové - noční život baťovských zaměstnanců z EXPORTU i podobu interiéru s barevnými neony.

K nejstarším podnikům, které fungovaly v historickém centru jako společenská místa setkávání, navíc s vyhlášenou kuchyní, patřil například hotel Balkán se secesními prvky na fasádě a budova Záložny, s hotelem a restaurací.

V místech, kde stával hotel Balkán, byla postavena budova pošty a polyfunkční dům od Svatopluka Sládečka. Z objektu Záložny, postavené podle projektu Dominika Feye, zůstala jen neorenesanční fasáda, která připomíná začínající rozkvět města na sklonku 19. století, zbytek byl zbořen a proměněn na obchodní centrum Zlaté jablko.

Ani jeden z podniků dnes již v původní podobě nestojí a svoji minulost připomíná v případě Balkánu stejnojmenná kavárna v budově polyfunkčního domu.

Dílo Miroslava Lorence, jednoho z nejvýznamnějších architektů, kteří ve Zlíně působili nezávisle na firmě Baťa, bylo zastoupeno několikrát. Na ulici Rašínova se nachází hned několik jeho realizací – rodinný dům Vincenta a Antonie Minaříkových (1938, dnes známý jako Avion), obchodní a obytný dům pekaře Leopolda Mizery nebo dům Jaromíra Macháně (1938).

Světlo neonů – radost města ve 20. století

Paralelní linkou propojující noční život s proměnou města se stalo osvětlení ulic a neonové nápisy v ulicích. „Radost elektrického století“ v podmínkách rozvíjejícího Zlína ilustruje kromě náměstí Práce také ulice Rašínova, kde se ve třicátých letech koncentrovali menší podnikatelé. Ti zde nabízeli své služby a zároveň si nechávali postavit činžovní domy s obchodním parterem již v moderním, funkcionalistickém duchu. Kromě neonových nápisů vyčnívajících z fasády to byl právě obchodní parter s hlubokými a prosvětlenými výkladci, který lákal k nočním zastávkám.

Posledním zastavením bylo náměstí Práce, které nejlépe připomnělo „chladnou krásu“ neonového osvětlení. Nápisy a linie lemující hrany Obchodního domu, Velkého kina či Společenského domu ozařovaly kromě moderního centra také baťovské obchodní domy mimo něj.

„Světlo láká,
pohyb poutá,“

píše se v článku Básníci světla ve firemních novinách.

Touto připomínkou podniku Baťa, uvnitř něhož fungovalo vlastní elektrooddělení na výrobu neonů, jsme uzavřeli procházku i letošní ročník Dne architektury.

Prohlídku nočním Zlínem připravila Lucie Šmardová z Kanceláře architekta města Zlín.

„Akce se zúčastnilo téměř 150 návštěvníků. Děkujeme za váš zájem a těšíme se na další ročník festivalu Den architektury.“

Lucie Šmardová

Další články