Jak proměnit naše ulice? Malé ohlédnutí za knihou bývalé dopravní komisařky v New Yorku

Kniha

Vloženo

19.08.2025

Doba čtení

13 min

Sdílet článek

Index

Pět výhod, které přináší proměny veřejného prostoru
Tipy na jednoduché a levné proměny
O proměnách města New York
Komu knihu doporučit?
TED Talk Janette Sadik-Khan
Další recenze a ohlasy knihy v československém kontextu:

Kniha

Kniha Boj o ulicu: Príručka mestskej revolúcie přináší náhled do procesu navrhování, představování a realizace změn v dopravním systému New Yorku. Mezi změnami jsou proměny veřejných míst a ulic včetně umísťování cyklistických stezek, rozšiřování chodníků či instalace nových laviček.

Vrcholem takových proměn je mimo jiné program "Plaza", který proměňuje části ulic ve veřejné prostory pro setkávání a odpočinek.

V tomto textu nabídneme malé ohlédnutí za knihou, které má být především pozvánkou k jejímu přečtení.

Janette Sadik-Khan byla komisařkou pro dopravu v New Yorku za administrativy starosty Michaela Bloomberga. Knihu napsala jako podrobný popis svého úsilí o přeměnu ulic New Yorku na přátelštější město pro chodce, cyklisty i řidiče.

V samotné knize i tomto ohlédnutí za Bojem o ulicu je několikrát zmíněna Jane Jacobs (1916–2006), americká spisovatelka, aktivistka a kritička modernistického urbanismu, která zásadně ovlivnila pohled na města po celém světě. Proslavila se knihou Smrt a život amerických velkoměst (1961), ve které obhajovala živá, pestrá a lidskému měřítku přátelská města proti tehdy převládajícím plánovacím trendům založeným na demolici starých čtvrtí a výstavbě velkých dopravních tepen. Zdůrazňovala význam drobných uličních interakcí, smíšených funkcí, hustoty a bezpečných veřejných prostranství, kde se lidé potkávají.

“Jane Jacobs popsala scénu ulice New Yorku jako 'balet'. Jako člověk, který většinu svého života žil a pracoval v NY a desítky let sledoval souboje taxíků, autobusů, chodců, nákladních aut, cyklistů a nad sebou zaparkovaných automobilů, bych život v ulicích města popsala spíše jako kontaktní sport podobný spíš ragby než baletu."

Janette Sadik-Khan

str. 25

Kniha "Boj o ulicu: Príručka mestskej revolúcie" představuje mnoho konkrétních prostranství a jejich proměn, představuje proces změny i výhody nových řešení. | Zdroj fotografie: 82 Bøok & Design Shõp; https://82.sk/products/boj-o-ulicu-prirucka-mestskej-revolucie

Kniha nabízí inspiraci pro ty, kteří se zajímají o urbanismus, dopravní plánování a zlepšení městského prostředí. Sadik-Khanová a Seth Solomonow sdílejí své zkušenosti a strategie, které mohou sloužit jako model pro města po celém světě, která chtějí zlepšit životní prostředí svých občanů prostřednictvím inovativního urbanistického plánování.

“Podle Jacobsové má dobře fungující městská ulice z každého trochu: obchody, kavárny, školy, knihovny, rekreační zařízení a místa, která podporují cizí ve dne i v noci.

V budovách se nachází byty, ale i menší obchody, ordinace lékařů a kancelářské prostory.

Dobře vyvážená koncepce ulice oživuje chodníky a zve obyvatele ven, aby 'pozorovali ulici', čím ji udržují bezpečnou a okolí angažované a propojené."

Janette Sadik-Khan

str. 23

Kniha představuje řešení z New Yorku i řady dalších měst na světě. | Zdroj fotografie: 82 Bøok & Design Shõp; https://82.sk/products/boj-o-ulicu-prirucka-mestskej-revolucie

Příklady jsou například i z Mexico City. | Zdroj fotografie: 82 Bøok & Design Shõp; https://82.sk/products/boj-o-ulicu-prirucka-mestskej-revolucie

Pět výhod, které přináší proměny veřejného prostoru

"Během intenzivního šestiletého období pod vedením starosty Michaela Bloomberga město NY dokázalo sobě, národu i světu, že téměř všechny předpoklady o fungování městských ulic byly nesprávné.

Zkušenosti z praxe ukázaly, že snížení počtu jízdních pruhů na pečlivě vybraných ulicích nebo jejich úplné uzavření nejen že poskytlo prostor pro chodce a vdechlo čtvrtu nový život, ale i skutečně zlepšilo dopravu.

Jednoduché přemalování části ulic na náměstí, cyklistické nebo autobusové pruhy nejen že zvýšilo bezpečnost ulic, ale i zlepšilo dopravu, zvýšilo pohyb cyklistů a chodců a pomohlo místním podnikům prosperovat."

Janette Sadik-Khan

str. 18

Proměna Times Square v New Yorku podle návrhu mezinárodního architektonického ateliéru Snøhetta proběhla v roce 2016. | Zdroj: Before photos by NYC Department of Transportation, After photos by Michael Grimm. https://ny.curbed.com/2017/4/19/15358234/times-square-snohetta-before-after-photos

Konkrétní pozitivní dopady, které transformace ve veřejném prostoru mohou mít na kvalitu života obyvatel, jsou podle knihy Boj o ulicu: Príručka mestskej revolúcie mimo jiné tyto:

Zvýšená bezpečnost
Úpravy ve veřejném prostoru, jako jsou rozšíření chodníků, instalace osvětlení a vylepšení průhlednosti, mohou snížit kriminalitu a pocit nejistoty, což vede ke zvýšení bezpečnosti obyvatel.
Zdravější životní styl
Vytvoření cyklistických stezek, pěších zón a veřejných parků podporuje pohyb a venkovní aktivity, což má pozitivní vliv na zdraví obyvatel a může snížit riziko chronických onemocnění spojených s nedostatkem pohybu.
Sociální interakce
Přeměna veřejného prostoru na setkávací místa, jako jsou náměstí a parky, může podporovat sociální interakce mezi lidmi různých věkových skupin a kulturních pozadí, posilovat komunitní pouta a snižovat pocit izolace.
Oživení ekonomiky
Vylepšení veřejného prostoru a vytvoření atraktivních míst pro setkávání přiláká více návštěvníků a zákazníků do místních obchodů a restaurací, což podporuje místní ekonomiku a podnikání.
Lepší duševní zdraví
Kvalitní veřejné prostory nabízejí místa pro odpočinek, relaxaci a rekreační aktivity, což může snižovat úroveň stresu a zlepšovat celkové duševní zdraví obyvatel.

Tipy na jednoduché a levné proměny

"Tyto koncepty se proměnily do taktických městských zásahů, které na jeden den promění parkovací místa na kavárny nebo minipark.

Jsou příkladem městské alchymie, která zastaralou infrastrukturu mění na moderní veřejný prostor, který probouzí města a nutí lidi se sem přistěhovat a zůstat tady žít."

Janette Sadik-Khan

str. 33

Autorka knihy, Janette Sadik-Khanová, v knize také zmiňuje, že všechno potřebné k proměně ulic už města mají na skladě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a to jsou květináče, betonové bariéry a kýbly s barvami (s. 127)

Realizace nového pěšího náměstí na Pearl Street Triangle ve čtvrti DUMBO znamenala v roce 2007 začátek programu NYC Plaza. | Zdroj fotografií: NYC Department of Transportation.

Mezi dalšími tipy pro rychlé, jednoduché a efektivní změny se objevují například tyto návrhy:

Rychle realizované zóny pro chodce
Vytvoření prostoru na ulicích pomocí jednoduchých prvků, jako jsou sloupky, květináče nebo malé lavičky, které umožní vytvořit bezpečnější a přívětivější prostředí pro chodce.
“Cyklohuby”
Malé, levné cyklostanice nebo parkoviště pro kola umístěné ve strategických částech města, které podporují cyklistiku a snižují závislost na automobilové dopravě.
Městské parčíky
Vytvoření malých veřejných zahrádek ve veřejných prostranstvích v blízkosti obytných čtvrtí, které nabízejí obyvatelům příležitost k relaxaci a setkávání s ostatními.
Umělecké instalace
Instalace uměleckých děl ve veřejných prostorech, které mohou osvěžit a zpříjemnit městské prostředí a zároveň sloužit jako atraktivní body zájmu pro místní obyvatele i návštěvníky.
Rozšíření chodníků
Jednoduché rozšíření chodníků pomocí mobilních bariér, které umožní vytvořit více místa pro chodce a zlepšit jejich bezpečnost a komfort při pohybu po městě.

"Jane Jacobs pochopila, že čtvrti a ulice města obsahují zárodky obnovy a že jsou to právě místní obyvatelé, kteří nakonec udávají její směr.

Po desítkách let bez života a plných nebezpečí je však zřejmě, že městům se nepodaří transformovat prostřednictvím tržních sil, konsensu nebo čekáním na rozpad infrastruktury, až se začne konat.

Modernizace našich měst pro novou dobu urbanismu a dosáhnutí vize Jane Jacobsové si dnes bude vyžadovat podobnou vizi a opatření, jaké byly ty Mosesovy, při budování nové generace městských cest, které budou bezpečně přizpůsobené chodcům, bicyklům a autobusům a nejen vozidlům pro jednu osobu s klesající návratností pro naše ulice.

Města si musí osvojit inkluzivnější a humánnější přístup k proměně městské sféry a její rychlé přestavbě s lidským rozměrem, která bude řízená silným komunitním procesem, ale bude zaměřená na realizaci projektů a ne na jejich paralyzování.

Zvrácení atrofie, která postihla naše ulice, si vyžaduje urbanismus založený na změně a vytvářející dlouhodobé výsledky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ výsledky, které mohou přinést nová očekávání a poptávku po dalších projektech."

str. 32

Komu knihu doporučit?

Jednoduše každému, kdo se zabývá proměnou měst podle současných potřeb, ať už ekonomických, dopravních, zdravotních, jejich správy, dopravními systémy… kniha je inspirujícím pohledem do současných výzev a těžkostí, které s sebou takové menší či větší zásahy přináší.

“Zavolala jsem mámě, abychom se pobavili o tom, pro jakou městskou agenturu by bylo dobré pracovat... ...řekla jsem, že chci dělat něco, co bude mít opravdový vliv a změní každodenní život lidí.

Na chvíli se odmlčela a pak řekla: 'Jestli chceš ovlivňovat běžný život lidí, máš dvě možnosti: hygienu nebo dopravu.'

Toto poznání možná získala právě díky práci reportérky na radnici, v každém případě měla pravdu.”